EET – o čem se nemluví. Týká se spropitného i neziskových organizací
Blíží se čas, kdy někteří plátci DPH budou muset začít řešit, jak vstoupit do Elektronické evidence Tržeb. Co je čeká a co řeší a o čem se příliš nemluví, nastínila místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních, Zuzana Pšeničková.
Prvně do EET vstoupí plátci DPH, kteří provozují stravovací a ubytovací služby, ti se mohou začít registrovat tři měsíce před plánovaným spuštěním projektu, tzn. od 1. 9. 2016 mohou žádat na místně příslušných finančních úřadů o přidělení unikátních přístupů do EET. V té době by už ovšem měli mít vyřešeno technické řešení, tzn. jaké prostředky budou pro komunikaci v EET využívat. Od získání přístupů do EET budou již moci testovat a ladit skutečný provoz. Nicméně možná bude pro mnohé překvapením, že do EET spadají nejen platby v hotovosti, stravenkami a jinými obdobnými „ceninami“, ale i platby platební kartou přes platební teminál, nebo dokonce platby kartou přes platební brány.
Platby kartou přes platební brány budou velkým oříškem, neboť podnikatel vidí uskutečnění platby až na výpise z banky, tudíž dochází k časové prodlevě mezi okamžikem uskutečnění platby a okamžikem připsání platby na účet, která může být i několik dnů, přesto plátce DPH musí vystavit doklad v EET nejpozději v okamžik uskutečnění platby. Takže se bude zřejmě běžně stávat, že plátci DPH budou generovány doklady automaticky po zadání volby, že bude placeno prostřednictvím platební brány, a pokud k platbě nakonec nedojde, budou muset být tyto platby stornovány, tvrdí Ing. Zuzana Pšeničková, CAE – místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.
Předmětem EET má být například i spropitné placené v restauracích, a proto by i na toto spropitné měly být vystaveny doklady v systému EET. Za zmínku určitě stojí i to, že pokud stravovací služby poskytuje nějaká „nezisková organizace“ v rámci své hospodářské činnosti (např. fotbalový spolek, který na fotbalových zápasech prodává občerstvení v podobě grilovaných klobás, točí pivo apod.), je tato činnost podnikatelskou. V takovém případě se bude muset i tato „nezisková organizace“ zaregistrovat do EET. Výjimku mají pouze „neziskové organizace“, které tuto činnost mají pouze jako „drobnou podnikatelskou činnost“. Přesná definice „drobné podnikatelské činnosti“ ovšem zatím chybí. Současní plátci DPH, kteří jako první vstoupí do systému EET, musí nejenom znát, ale rovněž splnit řadu úkonů a podmínek.
Přestože EET není zcela účetní problém, jeho zavedení nemění žádné účetní předpisy nebo postupy, nepřímo dopadá i do účtáren, neboť se může významně zvýšit objem opravných daňových dokladů, např. z důvodu neuskutečněných plateb přes platební brány apod. Účetní budou muset nastavit nové kontrolní mechanismy tak, aby měli jistotu, že veškeré doklady, které jsou v EET, budou i v daňové evidenci apod. Přestože je EET prvotně administrativně-technická záležitost, Komora certifikovaných účetních doporučuje celý postup konzultovat i s kvalifikovanými účetními, kterých se EET nepřímo taktéž dotýká a kteří v tuto dobu jsou již s jeho problematikou seznámeni a jsou schopni případně svým klientům/zaměstnavatelům poradit vhodná řešení.