Výživa pro nejmenší pod lupou

Trh výživy pro nejmenší má omezenou velikost. Náhradní kojenecké výživě a pokračovací výživě děti rychle odrůstají, počet nově narozených dětí měl navíc řadu let setrvale klesající trend. V současné době ale demografické údaje ukazují na alespoň dočasný mírný zvrat tohoto trendu. Podle statistik za loňský rok v porovnání s rokem 2014 přibylo živě narozených dětí. O pouhých 900 dětí, celkem se jich za loňský rok narodilo 110 800. I tak je to nejvíc narozených dětí za posledních pět let.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte. Ne vždy je to ale možné. I v takovém případě ale je pro rodiče nutné zajistit kojenci potřebnou výživu. Řešením jsou produkty dětské kojenecké výživy, které zajišťují plnohodnotnou náhradu za mateřské mléko. Případně mohou posloužit jako dokrm tam, kde je dítě sice kojené, ale mléka od matky není dost. Zhruba od čtvrtého měsíce už začíná být i u dětí, u nichž není s kojením žádný problém, čas na zavádění příkrmů. I pak je vhodné pokračovat s mléčnými výživami. Trhu mléčné kojenecké výživy dominují firmy Hero (Sunar), HiPP (HiPP, Bebivita), Nestlé (BEBA) a Nutricia (Nutrilon, Hami).

Nejen pro kojence

Problémy s kojením nejsou žádnou výjimkou. Přestože lékaři doporučují kojit dítě plně co nejdéle, maminek, které kojení dětem nemohou dopřát, nebo ne v dostatečné míře, je poměrně dost. Podle průzkumu agentury Ogilvy&Mather provedeného v loňském roce tři čtvrtiny respondentek uvedly, že měly v plánu kojit déle než rok. Třetina dotázaných nicméně přiznala, že se jim nepodařilo kojit tak dlouhou dobu, jakou si předsevzaly. Mezi nejčastější důvody nechtěného ukončení kojení patřilo to, že matka přišla o mléko nebo dostala zánět prsu. Téměř polovina respondentek (48 %) se během kojení s mastitidou setkala, z toho 10 % dokonce opakovaně.

Mléčná výživa pro nejmenší ale není omezena pouze na náhradní výživu pro kojence. V období mezi 4. – 6. měsícem přichází čas na zavádění nemléčných příkrmů do stravy. V tomto období dítě přechází z tzv. počáteční kojenecké výživy na pokračovací kojeneckou výživu. Na ni navazuje od jednoho roku dítěte batolecí výživa, která je na rozdíl od kravského mléka obohacena o vitamíny, minerály, stopové prvky apod., a proto je pro dítě vhodnější alternativou, než pití kravského mléka.

Základem umělého mléka je ve většině případů kravské mléko, jehož hlavní složky (bílkoviny, sacharidy, tuky) jsou ale upraveny tak, aby se co nejvíce přibližovaly mateřskému mléku a vyhovovaly potřebám malých dětí.

Na trhu jsou k dostání i hypoalergenní mléka, obsahující částečně nebo plně štěpenou mléčnou bílkovinu. Pro děti se silnou alergií na bílkovinu kravského mléka jsou určena speciálně připravená mléka z volných aminokyselin. Na trhu jsou i mléka pro děti trpící refluxem (zpětným tokem žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu).

Výrobce kojeneckých výživ Hero (patří mu oblíbená a v Česku tradiční značka Sunar) přišel loni s novou recepturou – ve spolupráci s výzkumníky ze švédské univerzity v Umea připravil výživu, která obsahuje i složku mateřského mléka, MFM (Milk Fat Globule Membrane). Jde o klíčovou složku mateřského mléka – tato lipo-proteinová membrána je složena z aktivních složek jako například sfingomyelin3, cholesterol4 a gangliosidy5, které jsou klíčové pro vývoj nervové soustavy, mozku a imunity.

Drtivá většina produktů kojenecké výživy je vyrobena na bázi kravského mléka. Na trhu jsou ale i výrobky připravené na bázi kozího mléka, které má nižší obsah laktózy a může být lépe snášeno dětmi, u kterých se projevuje laktózová intolerance. Produkty z kozího mléka podle informací výrobců obsahují mimo jiné vyšší množství přirozeně se vyskytujících nukleotidů, které pozitivně ovlivňují správný vývoj centrální nervové soustavy a imunitního systému.

Akční slevy zakázány

Počáteční i pokračovací kojenecká výživa je zboží, které funguje tak trochu ve zvláštním režimu. Ten se týká podpory v místě prodeje. Evropská směrnice jakékoli aktivity tohoto typu už od roku 2006 zakazuje. A tak není možné rozdávat v prodejnách vzorky nebo různé reklamní materiály, poskytovat akční slevy nebo podobným způsobem podněcovat rodiče k nákupu těchto produktů.  Smyslem regulace je „neodvádět“ matky od kojení.

Reklamu na kojeneckou výživu reguluje i zákon o reklamě. Podle něj je v prodejnách zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou. Výrobcům a obchodníkům podobná omezení dost svazují ruce.

Palmový olej nemusí být nepřítel

Lidé věnují stále více pozornosti tomu, co jedí – tento trend je silně cítit i v oblasti kojeneckých výživ a dětských příkrmů. Stále častěji se řeší přítomnost různých složek v průmyslově vyráběných potravinách – jednou z nejskloňovanějších je v poslední době palmový olej. Ten obsahuje i většina produktů kojenecké výživy. Ukazuje se ale, že tady je to spíše ku prospěchu, než ke škodě kojenců. Výživové potřeby miminek jsou totiž dost odlišné od výživových potřeb dospělých – a tak zatímco u dospělých není dobré, když v potravě převažují tuky, vyvíjející se organismus kojence potřebuje získávat energii pro svůj růst a vývoj z větší části právě z nich. Hlavním zdrojem tuků je v mateřském mléce kyselina palmitová – nasycená mastná kyselina, která je v mateřském mléce obsažena ve značném množství.

Zdrojem kyseliny palmitové pro náhradní kojeneckou výživu je palmový olej. Obsah kyseliny palmitové v kojeneckých formulích je zcela srovnatelný s obsahem v mateřském mléce. Kromě ní je palmový olej i zdrojem nenasycených mastných kyselin – mononenasycené kyseliny olejové a vícenenasycené kyseliny linolové. Obsahuje také vitamíny A a D.

Nemléčné příkrmy

Od 4. měsíce se doporučuje začít do stravy kojenců zavádět pomalu nemléčné příkrmy. Jako první se doporučuje zařadit zeleninové příkrmy. Podle současných poznatků předčasné zavádění nemléčných příkrmů před 4. měsícem může vést ke zvýšenému riziku vzniku potravinových alergií, ke stejnému výsledku může vést ale i příliš pozdní nástup nemléčných příkrmů. Pokud se mezi 4. a 6. měsícem života dítě setká s alergenem v malé míře, má to spíše příznivý vliv. Týká se to i lepku, který by mělo miminko ochutnat mezi 5. a 7. měsícem. Pokud se u něj neprojeví nesnášenlivost na lepek, může být od ukončeného 8. až 9. měsíce lepek bez problémů běžnou součástí jeho jídelníčku. Jakákoli nová surovina by se však měla do jídelníčku kojence zavádět pozvolna.

Na trhu existuje celá řada hotových příkrmů – kaší, ovocných přesnídávek apod. První příkrmy se obvykle začínají rýžovou nebo jinou kaší neobsahující lepek. Ve druhém půlroce lze zařazovat i kaše obilné s obsahem lepku, nejlépe v době kdy je dítě ještě kojeno. Starším dětem, kterým již rostou zoubky, jsou určené kaše s malými a měkkými kousky, na nichž se dítě učí kousat a žvýkat.

Spolu se zaváděním nemléčných příkrmů je třeba u nekojeného dítěte začít přidávat další tekutiny. Celková dávka tekutin včetně mléka by se měla pohybovat kolem 150 ml/kg/den. Mléka a mléčných výrobků by mělo být minimálně kolem 400 ml.

Hlavně zdravě

Složení náhradní kojenecké výživy i dětských příkrmů je velmi přísně regulováno a sledováno státními autoritami i rodiči. A výrobci se snaží přicházet s výrobky, které jdou často nad rámec zákonem stanovených požadavků na nezávadnost těchto produktů.

Svědčí o tom i to, že kojenecká a dětská výživa je nejdůležitější kategorií v sortimentu biopotravin v maloobchodních prodejnách. Podle analýzy vývoje nabídky biopotravin v maloobchodních řetězcích zpracované na základě výstupů BIOmonitoru agentury Green marketing zahrnujícího data z 12 maloobchodních řetězců, se na celkové nabídce biopotravin podílí kojenecká a dětská výživa 24 procenty.